Symbolika prázdnoty a apatie prostupuje audiovizuální instalaci s motivem osoby kráčející s lhostejným výrazem na tváři dějinami. Motiv se opakuje, mizí, aby se vzápětí znovu připomněl. Zvukovou složku tvoří hluk, zvuky a šumy, připomínající zlomové momenty evropské historie. Jejich řízenou kadencí přenáším prožitek intenzity, který přechází do vyšumění. Tíha historického okamžiku je rozpuštěna v prázdnotě, kterou se člověk kvůli své nepoučitelnosti snaží vždy znovu naplnit podobným, nebo až děsivě stejným obsahem.Myšlenka projektu tkví v polemice nad zažitým vnímáním historických událostí. Ty sice mnohdy slibují pokrok, leč s pravidelností hodinového stroje končí nespokojeností, projevující se demonstracemi a jinými nepokoji. Války, revoluce, nové vlády, nové státy, jiný svět. S pravidelností ozvěny se tyto skutečnosti vytrácejí z kolektivní paměti. Jsou tyto ozvěny nevyhnutelnou součástí naší existence, nebo jen pouhým důsledkem omezenosti lidské mysli?